V tomto článku z naší série týkající se implementace umělé inteligence na pracoviště si představíme dopad umělé inteligence na pravidla BOZP a také sankce, které hrozí zaměstnavatelům při porušení jeho povinností, které mu ukládá Akt o umělé inteligenci, a kterým jsme se věnovali v předchozím článku.
Jak ovlivní umělá inteligence pravidla BOZP?
Již podle aktuálních předpisů by zaměstnavatelé při zavádění umělé inteligence na pracovišti měli provádět hodnocení rizik s cílem zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Tradičně se BOZP zaměřuje především na fyzická rizika spojená s uspořádáním pracovního prostředí a procesů. Zapojení umělé inteligence však může mít významné dopady také na psychosociální oblast díky novým způsobům organizace práce.
Vzhledem k tomu, že ochrana zdraví zahrnuje i zdraví psychické, je důležité, aby zaměstnavatelé tato rizika při používání umělé inteligence posoudili a nepodceňovali. Za tímto účelem byl předložen návrh Směrnice na ochranu práv pracovníků platforem, který již v tomto ohledu zohledňuje psychické zdraví zaměstnanců a vyžaduje, aby digitální pracovní platformy pravidelně sledovaly a hodnotily dopady rozhodnutí přijatých nebo podporovaných automatizovanými systémy monitorování a rozhodování na pracovní podmínky. Tyto platformy musí také posuzovat rizika spojená s automatizovanými monitorovacími a rozhodovacími systémy pro bezpečnost a zdraví pracovníků a zaměstnavatelé tak budou muset v rámci svých předpisů ohledně BOZP zajistit, aby tyto systémy nevyvíjely nepřiměřený tlak na pracovníky nebo jinak neohrožovaly jejich fyzické a duševní zdraví.
Co zaměstnavatelům hrozí za porušení jejich povinností?
Pro případ porušení povinností spojených s užíváním či vyvíjením systému umělé inteligence zakotvil Akt o umělé inteligenci také různé druhy sankcí, které hrozí také zaměstnavatelům, přičemž se jedná o:
- pokuty, které mohou dosáhnout až 30 milionů EUR nebo 6 % celosvětového ročního obratu společnosti, podle toho, která hodnota je vyšší. Tento typ sankcí je určen pro nejzávažnější porušení, například v případech, kdy systém umělé inteligence způsobí vážné škody nebo narušení základních práv.
- formální upozornění nebo nařízení, která mohou být vydána příslušnými dozorovými orgány, sloužící k nápravě zjištěných nedostatků. To může zahrnovat povinnost okamžitě zastavit používání určitého systému umělé inteligence, dokud nebudou přijata nápravná opatření.
- úplný zákaz používání určitého systému umělé inteligence, pokud je považován za nebezpečný nebo nesplňuje stanovené požadavky.
- stažení systému umělé inteligence z trhu,
- možnost zveřejnění porušení, např. podle právní úpravy ochrany osobních údajů nebo formou zpráv o činnosti dozorových úřadů, což může mít negativní dopad na jejich pověst a důvěryhodnost na trhu.
Orgány mohou také nařídit pravidelné audity a inspekce systémů umělé inteligence, aby se zajistilo, že budou splněny všechny regulační požadavky. Tyto sankce mají za cíl zajistit, aby zaměstnavatelé, jakožto poskytovatelé či uživatelé systémů umělé inteligence brali své povinnosti při používání umělé inteligence vážně, a aby byly systémy umělé inteligence používány bezpečně, eticky a v souladu s právními předpisy.
Závěr
Při zavádění umělé inteligence na pracoviště by měl zaměstnavatel myslet nejen na pokroky s tím spojené, ale také na své povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zároveň je nezbytné, aby zaměstnavatelé přijímali potřebná opatření také k ochraně fyzického i psychického zdraví zaměstnanců. Při nedodržení těchto povinností hrozí zaměstnavatelům významné sankce, které mohou mít dalekosáhlé dopady na jejich činnost i reputaci. Správné a odpovědné používání umělé inteligence tak není jen otázkou zákonných požadavků, ale i etického přístupu k moderním technologiím na pracovišti.
