Na první pohled se může zdát, že Akt o umělé inteligenci přináší pouze omezení a překážky pro poskytovatele systémů UI. Evropská komise v důvodové zprávě k Aktu o umělé inteligenci však zdůrazňuje, že umělou inteligenci chápe jako rychle se vyvíjející technologickou oblast, která vyžaduje nové formy regulace a prostor pro bezpečné experimentování. Současně však musí dojít k zajištění odpovědné inovace a integrace vhodných záruk a opatření ke zmírnění rizik. K dosažení tohoto cíle by měla přispět tzv. regulační pískoviště, která mají poskytnout nejen prostředí pro inovace v oblasti umělé inteligence, ale současně zabezpečit její bezpečný vývoj.
Co si pod pojmem „regulační pískoviště“ představit?
Regulační pískoviště UI si lze představit jako specifické kontrolované prostředí, které usnadňuje vývoj, testování a ověřování inovativních systémů UI po omezenou dobu před jejich uvedením na trh nebo do provozu podle konkrétního plánu. K tomu dochází pod přímým dohledem a vedením příslušných orgánů (vnitrostátních nebo evropským inspektorem ochrany údajů) s cílem zajistit soulad s požadavky tohoto nařízení a případně dalších právních předpisů Unie a členských států, nad nimiž je prováděn dohled v rámci tohoto pískoviště.
Jaký je účel regulačního pískoviště?
Cílem regulačních pískovišť by měla být podpora inovací v oblasti umělé inteligence na základě vytvoření kontrolovaného experimentálního a testovacího prostředí ve fázi vývoje a před uvedením na trh s cílem zajistit soulad inovativních systémů UI s Aktem o umělé inteligenci a s dalšími příslušnými právními předpisy Unie a členských států.
Jelikož nemusí být pro poskytovatele systémů UI jednoduché porozumět tomu, co se snažil zákonodárce prostřednictvím Aktu o umělé inteligenci vytvořit, má zřízením regulačního pískoviště dojít také k posílení právní jistoty inovátorů. K tomuto má dojít prostřednictvím dohledu příslušných orgánů a jejich porozumění příležitostem, vznikajícím rizikům a dopadům používání UI, jakož i urychlení přístupu na trhy, mimo jiné odstraněním překážek pro malé a střední podniky a začínající podniky.
Regulační pískoviště v praxi
I když v teorii zní regulační pískoviště lákavě, jejich efektivita v praxi může být otázkou. V roce 2023 zřídila Evropská komise EU Blockchain Regulatory Sandbox, který vytváří celoevropský rámec pro regulační dialog s cílem zvýšit právní jistotu pro inovativní blockchainová1 řešení. Tento Sandbox, financovaný z programu Digitální Evropa a naplňující strategii pro malé a střední podniky, má fungovat od roku 2023 do roku 2026, a má každoročně podpořit 20 projektů včetně případů využití ve veřejném sektoru na Evropské infrastruktuře blockchainových služeb (EBSI).
V České republice vláda schválila na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vytvoření regulačního pískoviště, které by mělo vzniknout ještě během prvního pololetí letošního roku. Toto regulační pískoviště by podnikatelům mělo pomoci snížit počáteční náklady a zvýšit jejich konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí. Regulační pískoviště bude poskytovat vybraným účastníkům různé formy podpory od komplexního a nezávislého poradenství, přes právní konzultace v nově regulovaných oblastech, až po technické testování inovativních produktů.
Další formy podpory
Evropská komise pokládá za důležité rovněž to, aby v zájmu podpory a ochrany inovací byly obzvláště zohledněny zájmy malých poskytovatelů a uživatelů systémů UI. Za tímto účelem by členské státy měly vyvíjet iniciativy zaměřené na tyto provozovatele, a to včetně zvyšování povědomí a informační komunikace.
Značné náklady pro poskytovatele a další provozovatele, zejména jedná-li se o poskytovatele a provozovatele menšího rozsahu, mohou představovat náklady na překlady související s povinnou dokumentací a s komunikací s úřady. V těchto případech mají pomoci právě členské státy, které by případně měly zajistit, aby jedním z jazyků, který určí a přijmou pro účely dokumentace příslušných poskytovatelů a komunikace s provozovateli, byl jazyk, kterému obecně rozumí co nejvyšší počet přeshraničních uživatelů.
K provádění Aktu o umělé inteligenci s cílem minimalizovat rizika v oblasti provádění vyplývající z nedostatku věcných a odborných znalostí na trhu, jakož i usnadnit dodržování povinností poskytovatelů a oznámených subjektů podle tohoto nařízení, by mohly potenciálně přispět platformy pro UI na vyžádání, evropská centra pro digitální inovace a zkušební a experimentální zařízení zřízená Evropskou komisí a členskými státy na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU. Tyto organizace mohou poskytovatelům a oznámeným subjektům poskytovat zejména již zmíněnou technickou a vědeckou podporu.
Závěr
Hlavním účelem Aktu o umělé inteligenci je bezesporu zavést důkladnou právní regulaci, zejména pro poskytovatele systémů UI. Existuje však riziko, že příliš přísná regulace by mohla vést k tomu, že tito poskytovatelé začnou vyvíjet své systémy UI v zemích s mírnější právní regulací v oblasti umělé inteligence. Proto se Evropská komise v rámci Aktu o umělé inteligenci snaží představit nástroje, které usnadní vývoj umělé inteligence a zároveň sníží rizika. Klíčovým prostředkem pro dosažení těchto cílů jsou zmíněná regulační pískoviště, u kterých se očekává, že budou v budoucnu stále častěji využívána.
- Speciální druh distribuované decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak i ze strany samotných uzlů peer-to-peer sítě ↩︎