Klimaticky neutrální budovy již od roku 2028? Evropský parlament podpořil revizi směrnice o energetické náročnosti budov

Budovy v EU představují 36 % podíl na emisích skleníkových plynů. Padne na ně také 40 % konečné spotřeby energie, přičemž 75 % budov je stále energeticky neúčinných. Nejvíce jsou budovy energeticky poháněny zemním plynem (až 42 % spotřebované energie na vytápění prostor v rezidenčním sektoru), naftou (až 14 %) a uhlí (až 3%).

V rámci druhé vlny legislativních revizí balíčku Fit for 55 připravila Evropská komise dne 15. prosince 2021 přepracované znění směrnice o energetické náročnosti budov. [1] Tuto novelu nyní dne 14. března 2023 schválil Evropský parlament 343 hlasy pro (216 bylo proti a 78 se zdrželo hlasování). Text tedy nyní čeká po konzultaci EP s Radou EU na své formální přijetí.[2]

Podle směrnice musí nové budovy od roku 2028 vykazovat nulové emise skleníkových plynů

Oproti původnímu znění doznal návrh značného zpřísnění, všechny nové budovy mají od roku 2028 vykazovat nulové emise skleníkových plynů (původně do roku 2030), přísnější pravidla postihnou i budovy užívané orgány veřejné moci, ty musejí být bezemisní již od roku 2026 (původně od roku 2027). Energetická udržitelnost budov by tak měla být zajištěna zejména skrze solární technologie či tepelná čerpadla, pokud je to technicky vhodné a ekonomicky proveditelné. Obytné budovy procházející větší renovací mají tuto lhůtu posunutou až na rok 2032.

Energetické štítky

Co se týče energetických štítků, obytné budovy by měly do roku 2030 dosáhnout minimálně třídy energetické náročnosti E, do roku 2033 pak třídy D, nepřijatelné se tedy stanou energeticky nejnáročnější budovy s energetickými štítky F a G. Nebytové a veřejné budovy mají tyto lhůty posunuty již na roky 2027 (minimální třída E) a 2030 (minimální třída D). Kvalifikace A by pak měla odpovídat budovám s nulovými emisemi.

Nástroje energetické transformace budov

K energetické transformaci budov by mělo docházet nejen při nové výstavbě, ale také při prodeji budovy, její větší renovaci nebo obnově nájemní smlouvy. Na tyto případy se tedy bude vztahovat zákaz používání fosilních paliv. Fosilní zdroje by měly být zcela eliminovány do roku 2035, resp. maximálně do roku 2040, pokud původní cíl nebude proveditelný.

Snižování energetické náročnosti by se pak mělo dít skrze výměnu či rekonstrukci topných systémů a generátorů a zlepšení jejich izolace.

Zranitelné domácnosti

Neefektivní a energeticky náročné bydlení je systémovou příčinou energetické chudoby, která se v Unii dotýká téměř 50 milionů lidí. Tito lidé nejsou schopni své domovy dostatečně osvětlovat, vytápět nebo chladit, přičemž více než 20 milionů domácností důsledkem toho bojuje s plísní, vlhkem či hnilobou.

V boji proti sociální nerovnostem tak směrnice klade členským státům za cíl detekovat oblasti a domácnosti, které jsou vystaveny vysokým nákladům na energii a současně nemají prostředky na renovaci budov. Návrh uvádí, že členské státy by měly zamířit finanční pobídky a jiná opatření na ohrožené domácnosti a lidi žijící v sociálním bydlení, např. snížením nebo zavedením stropů cen nájemného rostoucích v důsledku energetické renovace.

Co s historickými budovami?

Návrh stanoví výjimky pro památkově chráněné budovy, přičemž počítá s tím, že se současně budou testovat nová inovativní řešení, která bude možná v budoucnu při jejich renovaci využít. Výjimka by měla být poskytnuta také pro historické budovy, o jejichž udělení statusu památkově chráněných je již vedeno správní řízení, stejně jako na další budovy, které je třeba zachovat z důvodu svého umístění a hodnoty v určitém prostředí, nebo z důvodu jejich jiné architektonické nebo historické hodnoty, pokud takové správní řízení začne před vstupem směrnice v platnost.

Udržitelné materiály

Taktéž stavební materiály za sebou zanechávají značnou uhlíkovou stopu. Návrh apeluje na členské státy, aby podporovaly a zahrnovaly využívání udržitelnějších stavebních materiálů, zejména z bio a geo zdrojů, jakož i podporu výzkumu technologií, které přispívají k nejlepší možné izolaci a konstrukční podpoře budov. Vzhledem k opakujícím se vlnám veder je třeba zvýšenou pozornost věnovat také ochraně budov před horkem.

Nárůst v používání udržitelných a místních přírodních stavebních materiálů v souladu s principy iniciativy Nového evropského Bauhausu iniciativa a vnitřním trhem EU, by měl brzy nahradit uhlíkově intenzivnější materiály a pomoci k ukládání uhlíku v zastavěném prostředí pomocí materiálů na bázi dřeva.

Čistě lineárnímu užívání materiálů a zboží by napomohla zabránit aplikace tzv. oběhových principů. Opatření k využití a prodloužení životnosti druhotných materiálů, jsou zásadní pro zajištění toho, aby stavební sektor EU přispíval spravedlivým dílem k dosažení klimatické neutrality.

Budovy by měly také napomoci integrovat zelenou infrastrukturu, například živé střechy a stěny apod. Členské státy by měly podporovat instalaci vegetačních ploch, které pomáhají zadržovat dešťové vody, čímž se sníží městský odtok a zlepší se hospodaření s dešťovou vodou. Zelená infrastruktura také snižuje „efekt městského tepelného ostrova“ a zlepšuje chlazení budov během léta.