Ambiciózní plán EU na snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 je zase o krok blíže svému provedení. Evropský parlament přijal v úterý 18. dubna 2023 některé zásadní návrhy Evropské komise, jenž jsou součástí legislativního balíčku Fit for 55.
Těmito návrhy jsou:
- reforma systému obchodování s emisními povolenkami
- mechanismus uhlíkového vyrovnání
- nový Sociální klimatický fond
- emisní systém pro budovy a dopravu.
Reforma v emisních povolenkách
Systém obchodování s emisními povolenkami neboli ETS (emission trading system) dosáhne v souvislosti s revizí ETS směrnice[1] významných změn. Pro revizi systému obchodování s povolenkami (ETS) zvedlo ruku 413 poslanců, 167 bylo proti.
Emise skleníkových plynů v odvětvích ETS musí být do roku 2030 sníženy o 62 % ve srovnání s hodnotami z roku 2005. Reforma počítá rovněž s ukončováním alokací bezplatných povolenek pro emisně náročná průmyslová odvětví a podniky, postupně od roku 2026 do roku 2034. Již od roku 2024 by však měl jejich počet klesat o 4,3 procenta ročně, za první rok tedy až o 90 milionů emisních povolenek.
Návrh vytváří také nový samostatný systém ETS II pro pohonné hmoty v silniční dopravě a pro budovy, který stanoví cenu emisí skleníkových plynů z těchto odvětví od roku 2027, tedy o rok později, než navrhovala Evropská komise (nebo 2028, budou-li ceny energií mimořádně vysoké).[2] Současně s tím však bude zřízen mechanismus cenové stability, který, v případě, že cena povolenky v systému ETS II vzroste nad 45 eur, uvolní 20 milionů dodatečných povolenek.[3]
V neposlední řadě návrh rozšíří ETS také na odvětví námořní dopravy, a to oproti původnímu návrhu nově i na lodě s tonáží nad 5000 tun. Do roku 2026 postupně zruší bezplatné povolenky pro odvětví letectví, přičemž se současně navýší podpora udržitelným leteckým palivům.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání
Cílem mechanismu je dorovnat regulaci systému emisních povolenek pro evropské dovozce, kteří by se jej snažili obejít skrze import zboží a služeb ze třetích zemí, kde emise na rozdíl od evropského ETS nemusejí být zdaleka tak výrazně finančně postiženy. Mechanismus se bude, jak navrhla Komise, vztahovat na železo, ocel, cement, hliník, hnojiva, elektřinu, přičemž je nově doplní vodík, za určitých podmínek také nepřímé emise a určité prekurzory, jakož i dovoz některých konečných produktů jako jsou šrouby a svorníky či podobné výrobky ze železa nebo oceli. [4]
Před koncem přechodného období Komise posoudí, zda oblast působnosti mechanismu rozšíří i na další zboží, s cílem zahrnout do roku 2030 veškeré zboží, na které se vztahuje ETS, včetně organických chemikálií a polymerů.
Sociální klimatický fond
Cílem zavádění klimatického fondu je finančně podpořit nejzranitelnější domácnosti, mikropodniky, uživatele dopravy a další subjekty, které budou nejvíce postiženy inflací v souvislosti s klimatickou transformací ekonomiky. Lze předpokládat, že domácnostem porostou zejména náklady na vytápění budov a ceny paliva pro silniční dopravy. Fond by měl být částečně financován z dražeb emisních povolenek.
Se zněním shora uvedených návrhů schválených Evropským parlamentem musí nyní formálně vyjádřit souhlas vládní zástupci členských zemí v Radě EU. Poté budou texty zveřejněny v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí o 20 dní později.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ESText s významem pro EHP.
[2] https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20230414IPR80120/fit-for-55-parlament-prijal-pravni-predpisy-pro-klimaticky-cil-pro-rok-2030
[3] https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20221212IPR64527/climate-change-deal-on-a-more-ambitious-emissions-trading-system-ets
[4] https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20221212IPR64509/deal-reached-on-new-carbon-leakage-instrument-to-raise-global-climate-ambition