Generativní umělá inteligence (GPAI) přináší svým uživatelům řadu nových možností. Nejenže dokáže odpovídat na otázky nebo vytvářet obrázky, které mohou být autorskými díly, ale také „vymýšlet“ nové věci, které lze považovat za vynálezy.
V tomto článku z naší série o GPAI se zaměříme na vnitrostátní a unijní právní úpravu související s patenty a představíme obecné náležitosti a podmínky pro vznik patentu. Budeme se také zabývat otázkou patentovatelnosti vynálezů vytvořených GPAI a diskutovat, zda může být umělá inteligence vynálezcem či nabyvatelem patentu.
Právo na patent v legislativě
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v účinném znění, a Úmluva o udělování evropských patentů (EPC) stanovují shodné podmínky, za kterých může být vynálezu udělen patent. Těmito podmínkami jsou:
- novost,
- výsledek vynálezecké činnosti,
- průmyslová využitelnost.
Zákon definuje vynález jako nový, pokud není součástí stavu techniky, což zahrnuje vše, co bylo veřejně dostupné před datem, od kterého přihlašovateli náleží právo přednosti.
Vynález dále musí být výsledkem vynálezecké činnosti, tedy pro odborníka nesmí být zřejmý ze stavu techniky. Zároveň vynález musí být průmyslově využitelný, respektive jeho předmět může být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.
V případě, kdy vynález splňuje shora uvedené podmínky, náleží právo na patent původci vynálezu, případně jeho právnímu nástupci. Přestože zákon výslovně neuvádí, že vynálezcem musí být fyzická osoba, lze to vyvodit například z důvodové zprávy nebo z požadavku na zápis jména, příjmení a bydliště původce vynálezu v rejstříku. Zároveň je původcem vynálezu ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací. což zahrnuje fyzické osoby, které vynález vytvořily vlastní tvůrčí prací. Dovodit tak lze např. z důvodové zprávy nebo ze skutečnosti, že u každého vynálezu musí být v rejstříku mj. zapsáno také jméno, příjmení a bydliště původce vynálezu.
V případě, že přihlašovatel není původcem vynálezu, vyžaduje vnitrostátní právní úprava i EPC Evropská, aby v přihlášce bylo uvedeno, jak přihlašovatel získal právo na patent.
Umělá inteligence jako vynálezce?
GPAI přináší specifické výzvy v oblasti patentového práva. Klíčovou otázkou je, zda a jak mohou být vynálezy vytvořené pomocí umělé inteligence patentovány. Vynálezecká činnost GPAI je problematická zejména z toho důvodu, že tradiční právní rámce vyžadují, aby vynález byl výsledkem tvůrčí činnosti fyzické osoby. Jelikož současná legislativa předpokládá, že původcem vynálezu musí být vždy člověk a že umělá inteligence nemá právní osobnost, zůstává právní úprava týkající se výstupů GPAI i přes rostoucí zapojení GPAI do výzkumně-vývojových aktivit konzervativní.
Argumentaci, že původcem může být člověk zastává také Evropský patentový úřad (EPÚ) i úřady průmyslového vlastnictví členských států EU. Názorným příkladem je systém umělé inteligence DABUS1. V tomto případě mezinárodní tým podal dvě patentové přihlášky rovnou v několika státech, přičemž se jednalo o nádobu na nápoje a zařízení a metody pro přitahování zvýšené pozornosti.
EPÚ sice uznal, že oba vynálezy splňují podmínky novosti, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslové využitelné, přesto však přihlášky zamítl s odůvodněním, že evropská patentová úmluva stanoví, že vynálezcem může být pouze člověk, nikoli stroj.
Zároveň EPÚ uvedl, že „vlastník stroje by měl být vlastníkem veškerého duševního vlastnictví, které stroj vytváří. Stroj přitom může být považován za vynálezce jakýchkoliv výsledných vynálezů, ale nabyvatelem těchto patentů by byl Dr. Thaler (vynálezce nástroje DABUS)“2. Tento závěr byl následně potvrzen také odvolacím senátem EPÚ, který dodal, že by přihlašovatel mohl v přihlášce uvést, že vynález byl generován umělou inteligencí, ale měl by přitom označit sebe jako vynálezce3.
Obdobný postoj zaujaly také soudy ve Spojených státech, které za vynálezce považují rovněž pouze fyzickou osobu. Soudy sice připustily, že může přijít okamžik, kdy umělá inteligence bude dostatečně sofistikovaná, aby splnila podmínky původcovství, ale momentálně taková doba nenastala.
Poněkud přívětivější situace pro GPAI existuje např. v Jihoafrické republice, kde patentový úřad uznal systém DABUS jako vynálezce, avšak držitelem patentových práv bude stále vlastník daného systému umělé inteligence. Otázkou k posouzení však zůstává, jaké výhody by udělení právní osobnosti umělé inteligenci a její uznání jako vynálezce přineslo.
Závěr
V rámci všech našich článků pojednávajících o GPAI a právech duševního vlastnictví jsme se setkali s problémy s uznáním právní osobnosti umělé inteligence. Umělá inteligence v současnosti nemá právní subjektivitu, takže nemůže být držitelem práv duševního vlastnictví, resp. práv k vynálezu. Na základě dosavadní soudní praxe lze říci, že se předpokládá, že umělá inteligence bude nadále fungovat jako nástroj, s člověkem jako držitelem potenciálních práv.
- DABUS je systém umělé inteligence vytvořený Dr. Stephenem Thalerem. ↩︎
- EUROPEAN PATENT OFFICE. BOARD OF APPEAL: Decision J 0008/20 (Designation of inventor/DABUS). Dostupné z: https://new.epo.org/en/boards-of-appeal/decisions/j200008eu1.html
↩︎ - European Patent Office Legal Board of Appeal Issues Decision in J08/20 DABUS, Offers Path Forward. The Artificial Inventor [online]. Ryan Abbott, 2022 [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://artificialinventor.com/european-patent-office-legal-board-of-appeal-issues-decision-in-j08-20-dabus-offers-path-forward%ef%bf%bc/ ↩︎