Umělá inteligence (AI) se v posledních letech stává stále významnějším faktorem ve vývoji moderních ekonomik i společnosti. Česká republika jako členský stát Evropské unie stojí před výzvou implementace evropské regulace v oblasti AI do svého právního řádu, a zároveň před příležitostí využít potenciál těchto technologií v různých odvětvích, včetně justice. V tomto článku se zaměříme na aktuální stav implementace umělé inteligence v České republice s důrazem na justiční systém, a to v kontextu nedávných legislativních i organizačních změn.
Zajištění implementace Aktu o umělé inteligenci
Na konci roku 2024 došlo k významným rozhodnutím ohledně gesce za implementaci evropské regulace o umělé inteligenci. Vláda České republiky v prosinci 2024 rozhodla, že hlavní odpovědnost za tuto oblast bude mít Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Zároveň však nelze přehlédnout význam meziresortního přístupu, kdy Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vykazuje značnou aktivitu v této oblasti. Dne 17. března 2025 uspořádalo MPO první letošní zasedání Výboru pro umělou inteligenci, které se zaměřilo na několik klíčových témat –implementaci evropského aktu o umělé inteligenci do české legislativy, implementaci národní strategie pro AI a podporu výzkumu a inovací.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček v této souvislosti zdůraznil, že AI je nejen klíčovou technologickou výzvou současnosti, ale také příležitostí pro různé průmyslové sektory a celou společnost, a je nutné zajistit co nejlepší podmínky pro rozvoj a aplikaci AI pro české podniky a výzkumné organizace.
Národní strategie umělé inteligence ČR 2030
Významným koncepčním dokumentem v této oblasti je aktualizovaná Národní strategie umělé inteligence ČR 2030 (NAIS), kterou vláda schválila v roce 2024. Tato strategie představuje základní rámec pro rozvoj AI v České republice a definuje prioritní oblasti a cíle.
Výbor pro umělou inteligenci mj. vyzval své členy k navržení konkrétních kroků do Akčního plánu NAIS. Tento pragmatický přístup má zajistit, aby strategické záměry byly převedeny do realizovatelných opatření s jasnými termíny a odpovědnostmi. Zároveň Výbor doporučil vládě urychlit implementaci unijního Aktu o umělé inteligenci a alokovat nezbytné personální a finanční zdroje pro tento účel.
Umělá inteligence v justici
vláštní pozornost si zaslouží vývoj v oblasti implementace umělé inteligence v justici. Dne 20. února 2025 došlo k významnému kroku, kdy bylo v sídle Metropolitní univerzity Praha slavnostně podepsáno Memorandum o spolupráci a zahájení činnosti Centra pro digitalizaci a umělou inteligenci v justici (CendAI).
Centrum vzniklo na základě neformální dohody mezi Vrchním soudem v Praze, Úřadem průmyslového vlastnictví, Metropolitní univerzitou Praha a Českou asociací umělé inteligence. Jedná se o praktický příklad spolupráce mezi justicí, státní správou, akademickou sférou a odbornou asociací.
CendAI si klade za cíl podporovat inovace v oblasti justice prostřednictvím implementace digitálních technologií a umělé inteligence. Mezi jeho hlavní úkoly patří:
- Vytvoření katalogu problémů souvisejících s aplikací umělé inteligence v justici v oblasti etické, administrativní a právní.
- Navrhování a prosazování opatření v oblasti procesního a hmotného práva týkajících se využití umělé inteligence v justici.
- Zajištění aktivní účasti při školicí a konzultační činnosti pro soudce a administrativní personál soudů.
Zakladatel CendAI, místopředseda Vrchního soudu v Praze JUDr. Roman Horáček, Ph.D., v této souvislosti uvedl, že cílem CendAI je přispět k modernizaci justice a zajistit, aby nové technologie sloužily ke zlepšení výkonu spravedlnosti a právní jistotě účastníků řízení.
Implementace umělé inteligence v justici však přináší nejen technologické výzvy, ale také významné právní a etické otázky. Mezi klíčové aspekty patří zejména:
- Transparentnost algoritmů – Jakým způsobem zajistit, aby rozhodovací procesy založené na AI byly transparentní a srozumitelné pro účastníky řízení?
- Odpovědnost za rozhodnutí – Kdo nese právní odpovědnost za rozhodnutí učiněná s podporou systémů umělé inteligence?
- Ochrana osobních údajů – Jak zajistit soulad implementace AI v justici s požadavky na ochranu osobních údajů?
- Přístup k spravedlnosti – Nebudou nové technologie vytvářet bariéry v přístupu k spravedlnosti pro určité skupiny obyvatel?
Právě vytvoření katalogu problémů souvisejících s aplikací umělé inteligence v justici, který patří mezi hlavní úkoly CendAI, by mělo přispět k systematickému řešení těchto otázek.
Závěr
S ohledem na dosavadní vývoj lze předpokládat, že implementace umělé inteligence v České republice, včetně oblasti justice, bude v následujících letech postupovat rychlejším tempem. K tomu přispívá jak evropský legislativní rámec, tak národní iniciativy včetně Národní strategie umělé inteligence ČR 2030.
V oblasti justice lze očekávat postupné zavádění nástrojů umělé inteligence pro podporu rozhodovacích procesů, pro zpracování a analýzu velkých objemů dat a pro zefektivnění administrativních činností. Klíčovou roli v tomto procesu bude hrát nově vzniklé Centrum pro digitalizaci a umělou inteligenci v justici.
